Homecoming

15. října 2010 v 5:37 | Janča |  Deník
Homecoming week - 27.9.-2.10.

Tak se tedy i já konečně dostávám k článku o Homecoming - největší události roku. Nemám ponětí proč tomu tak je, ale prostě je to fakt velká událost. Každý den jsme měli jiný dress code. V pondělí jsme měli snuggie/ PJs day, v úterý něco jiného, ve středu jsme měli dřevorubců den, ve čtvrtek jsme měli barvu podle ročníku a v pátek jsme měli školní barvy a Homecoming trička. V pátek byla v tělocvičně nějaká zábavná akce, kde fotbalisti tančili na I Like It. Po škole byla přehlídka spousty klubů. Já měla samozřejmě trénink, protože jsem opravdu nebyla ochotná vstávat brzo ráno a jít na trénink v nějakou nekřesťanskou hodinu. Takže jsem školní průvod zastihla těsně před návratem do školy. Rozhazovali bonbony. Mňam.


V pátek večer se konala velká fotbalová hra a protože naši Varsity fotbalisti stojí za houby, nikdo nevěřil ve výhru. Jelikož jsme se byli před tím s Cassie a Davidem najíst a koupit ponča z Shopka a protože jsme přijeli asi dvě minuty před začátkem hry, nemohli jsme najít parkovací místo. Bylo to strašně vtipné. Hrozně ráda bych se v tom autě smála dýl, ale měla jsem strach, že nestihnu Bad Romance v podání naší školní kapely. Vystoupení našeho školního bandu v třicetiletých uniformách se nakonec nekolo. Díky počasí. Takže jsme tam byli jen na chvíli, protože strašně pršelo a na druhý den jsme měla závody. Po cestě k autu jsme zjistili, že David má strašně mokrý zadek, protože to pončo mu bylo malé a nemohl si na to sednou. Tak jsme se mu strašně smály, zamkl se v autě a nechtěl nás pustit dovnitř. Moje poznámka, že budeme možná s Cassie rychleji doma pěšky, protože on bude mít problém najít v garáži místo k parkování, nebyla Davidem dvakrát vítaná.

Naši fotbalisti podle všeho nakonec vyhráli.

V sobotu jsem měla závody, na těch jsem doběhla 8. z 200., o těchle závodech jsem už psala. Potom jsme měla chvíli na to, abychom s Davidem spočítali kolik kalorií pálíme a abych si připravila věci na Homecoming Dance. Jaké bylo mé zjištění, že vlastně nemám kabelku. Naštěstí David byl natolik ochotný a šel semnou do nějakého obchodu něco vybrat. A jaké bylo mé překvapení, že kabelka, kterou mi pomohl vybrat se mi vlastně líbí a je naprsto dokonalá. Kdo by to byl řekl, že mi pomůže vybírat kabelku někdo, kdo má v šatníku oranžovou vestu s modrým pruhem?

Pak jsme se vydali k jedné mé kamarádce domů, kde jsem se měla připravit s ostatníma holkama na ten Dance. Upravili jsme se, nafotili tisíce fotek a vyrazili na jídlo. Tohle bylo naprosto nejá. V zadu jsme jeli čtyři, nepřipoutané, hudba hrála strašně hlasitě a strašně falešně jsme do toho zpívaly. Bylo to fajn. Na zpáteční cestě jsem byla ale už připoutaná. Nedalo mi to.

Jeden kluk řekl, že jestli to takhle bude pokračovat, tak jeho děti budou číst v pravidlech pro Homecoming, aby neměli sex na parketu. Řekla bych, že to bylo velice výstižné.

Po Dance jsme prováděly Toilet Papering... Což je v podstatě taková forma vandalismu. Já jsem koukala a fotila. Bylo moc vtipné v jednu hodinu ráno toaletním papírem "zdobit" stromy před domem (doufám, že jste si všimli těch úvozovek). Když jsme neměli co dělat, zastavily jsme někde na ulici, pustily si strašně hlasitě hudbu a tancovaly jen tak na cestě. Nechápu, že na nás nikdo nezakřičel.

Když jsme před třetí dorazila naprosto vyčerpaná domů, šla jsem hned spát.








 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama